Internet

Živá architektura a integrovaná příroda: Vertikální zahrady Patricka Blanca

Znáte ty romantické venkovské stavení porostlé břečťanem, které jakoby chtěly tvořit součást okolní přírody? Možná právě ty byly inspirací pro objevitele vertikálních zahrad Patricka Blanca.

V případě jeho vertikálních zahrad to ale není budova, která se stává součástí okolního přírodního prostředí. Pomocí jeho návrhů se příroda stává součástí betonového světa. 

Zelený inovátor

Patrick Blanc je francouzský botanik, vědec a umělecký designér, kterého učarovala botanika natolik, že se ji rozhodl přenést také do rušných center měst s využitím minimálního místa.

Podnikl velké množství studijních cest za cílem zkoumat rostliny subtropických lesů. Po dobu svých studií si všiml, že existuje mnoho rostlinných druhů, které ke svému růstu nepotřebují půdu. Na základě těchto pozorování vylepšil hydroponii – způsob pěstování rostlin bez použití půdy.

Podle hydroponie stačí na pěstování rostlin voda, vzduch a oxid uhličitý. Půda je považována jen za mechanickou podporu. Podobně, jako je program na kreslení podporou pro samotného architekta, který novou stavbu musí vymyslet sám. Na základě těchto znalostí vytvořil Blanck systém svých patentovaných vertikálních zahrad.

Zdroj obrázku: http://www.ekologika.sk/resizer.php/new-images.jpg?width=800&height=600&image=/images/ekoart/galeria_pribehov/ekodizajn_budov/324/01_28_80_4991.jpg

Zelená stěna uprostřed města

Kouzlo vertikálních zahrad spočívá v jejich jednoduchosti. Základ tvoří kovový rám, PVC fólie a vrstva plsti. Tato konstrukce může být upevněná na stěnu budovy nebo stát samostatně a vytvořit tak zelenou kulisu kdekoliv ve městě.

Mezi vertikální zahradou a stěnou je vzduchová mezera, která působí jako tepelná a zvuková izolace budovy. Navíc chrání fasádu budovy před venkovním poškozením. Samotná vertikální zahrada nemá žádný vliv na venkovní vzhled budovy. Systém závlahy rostlin je detailně propracovaný, a tak zůstává fasáda po celou dobu suchá. Rostliny se sadí do plstěné vrstvy, případně se aplikuje jen osivo, které následně vyklíčí přímo na vertikální zahradě.

 

Galéria umenia CaixaForum, Madrid

Zdroj obrázku: http://www.zelenarchitektura.sk/wp-content/uploads/2011/05/Herzog-de-Meuron-CaixaForum-1.jpg

 

Vertikální zahrady se mohou instalovat dokonce i v interiéru za předpokladu, že je zabezpečené dostatečné umělé osvětlení. Jak bude výsledné dílo vypadat vám ukáže návrh zpracovaný  v auto cad (nebo např. v GstartCAD, což je autocad alternativa).

Capita Land, Singapore

Zdroj obrázku: https://www.verticalgardenpatrickblanc.com/sites/default/files/styles/slideshow/public/medias/image/4-3-201112-17-20765.jpg?itok=iXz4Apv-

 

Cílem vertikálních zahrad je přinést do měst více zeleně a vytvořit tak lepší prostředí pro život obyvatel měst. Ve velkých městech je výskyt zeleně minimální, někdy dokonce žádný a to by mohly změnit právě vertikální zahrady.

Zabírají minimum místa, konstrukce není náročná na zpracování v autocad lt a dokáže na ni růst velké množství různých druhů rostlin (cad programy jsou běžným nástrojem architektů). Ty pročišťují okolní vzduch, zkrášlují prostředí a přináší obyvatelům měst kontakt s přírodou, když se zrovna nemohou vydat do lesa za městem. Jsou osvěžením v době horkých letních dnů a pohled na ně potěší víc, jako pohled na šedou fasádu strohé budovy.

Uměli byste si představit podobný projekt u vás ve městě? Zřejmě to ještě pár let potrvá, než se vertikální zahrady rozšíří i momo známá velkoměsta. Do té doby si budeme pěstovat muškáty v městských květináčích a těšit se alespoň z nich.

 

Ohodnoťte článek

Zanechat odpověď