V posledních letech se množství uložených dokumentů na našich pevných discích stále zvyšuje. S přibývajícími požadavky ukládat vše v elektronické podobě roste také potřeba tato data pečlivě zálohovat.
Pravidlo 3-2-1, od kterého se odvíjí všechno ostatní
Než začnete vybírat úložiště, hodí se znát pravidlo, podle kterého zálohuje kdekdo od domácího uživatele po velké firmy. Říká, že máte mít
tři kopie dat na dvou různých typech úložiště a jednu z nich mimo budovu.
Tři kopie znamenají originál a dvě zálohy — jedna záloha totiž může selhat zrovna ve chvíli, kdy ji potřebujete. Dva různé typy úložiště chrání před společnou příčinou: disk v počítači a externí disk ve stejné zásuvce zničí tentýž přepěťový ráz. A kopie mimo budovu je tam kvůli požáru, vytopení nebo krádeži.
Novější podoba pravidla přidává ještě dvě číslice — 3-2-1-1-0: jedna kopie má být
offline nebo nepřepsatelná (kvůli vyděračským virům, viz níž) a počet chyb při ověření obnovy má být
nula.
Synchronizace není záloha
Tohle je nejčastější omyl a stojí za většinou ztracených dat, o kterých se pak píše. Složka, která se sama srovnává s cloudem, je
synchronizace: co uděláte na jednom místě, se během chvilky projeví i na druhém. Včetně smazání. Včetně zašifrování vyděračským virem.
Záloha je naproti tomu
stav k nějakému okamžiku, ke kterému se dá vrátit. Teprve když má úložiště verzování s dostatečně dlouhou historií, chová se i jako záloha — a i tam si předem zjistěte, jak dlouho se starší verze drží. Třicet dní je běžné, a když si poškození dat všimnete za dva měsíce, je to krátce.
Ze stejného soudku:
RAID v počítači nebo v síťovém disku taky není záloha. Chrání před poruchou disku, ne před omylem, virem ani zloděje.
Cloud – řešení pro malou firmu i velký podnik
Jedním ze způsobů, jak ukládat firemní data, může být využití tzv. vzdáleného úložiště. V IT jazyce se setkáte s označením „cloud“ (česky mrak).
Cloud funguje na principu poskytování vyhrazeného prostoru na disku na vzdáleném (nebo domácím) serveru, který lze využívat k ukládání nepřeberného množství programů, služeb a dalších soukromých i firemních dat. Nespornou výhodou takto uložených informací je možnost dostat se k datům prostřednictvím webového prohlížeče nebo vlastní aplikace odkudkoliv na světě. Stačí vám k tomu pouze připojení k internetu. Takto uložená synchronizovaná data mohou být také vaší dlouhodobou zálohou. V případě, že si zničíte váš počítač nebo třeba vytopíte svou kancelář, nepřijdete o žádná uložená data.
Běžný příklad cloudového úložiště
Pokud si nedovedete představit, jak takový cloud vlastně funguje, může vám jako příklad posloužit vaše e-mailová schránka. Tu obvykle provozuje určitá společnost a ke své schránce se přihlašujete prostřednictvím webového rozhraní přes server vašeho poskytovatele. Doručené e-maily jsou tedy uloženy na cizím serveru, ke kterému pouze vlastníte přístup.
Nejčastější poskytovatelé
Většina poskytovatelů místa na cloudu nabízí možnost určité množství dat zálohovat zdarma. Obvykle se liší především v množství poskytnutého místa v případě placené varianty. Mezi nejznámější a nejpoužívanější poskytovatele patří například cloudové úložiště
OneDrive společnosti Microsoft, úložiště
Google Drive, Dropbox nebo třeba
iCloud poskytovaný společností Apple.
Externí disk, síťový disk, nebo zálohovací služba?
Cloud není jediná možnost a pro část dat ani ta nejlepší.
Externí disk je nejlevnější kopie mimo počítač. Jeho výhoda je, že ho po zálohování odpojíte — a odpojený disk nezašifruje žádný virus. Nevýhoda je, že zálohu musí někdo pravidelně spustit, a přesně na to se zapomíná.
Síťový disk (NAS) se hodí tam, kde zálohuje víc počítačů nebo kde jde o velké objemy, třeba fotky a video. Zálohuje sám a data máte doma. Pořád ale leží ve stejné budově jako originál, takže sám o sobě pravidlo 3-2-1 nesplní.
Zálohovací služba (na rozdíl od synchronizačního cloudu) je dělaná přímo na tohle: drží historii verzí, umí obnovit stav k datu a bývá šifrovaná klíčem, který zná jen zákazník. Za pár desetikorun měsíčně je to u domácích dat nejpohodlnější kopie mimo budovu.
V praxi se nejčastěji kombinuje: data v cloudu kvůli dostupnosti, k tomu externí disk nebo zálohovací služba kvůli historii.
Záloha, kterou nikdo nezkusil obnovit, není záloha
Nejnepříjemnější chvíle nastává, když se po havárii ukáže, že záloha sice běžela, ale obnovit se z ní nedá — šifrovaný archiv bez hesla, poškozený soubor, zálohovaná jen část složek.
Zkouška obnovy je přitom otázka deseti minut: jednou za čas vyberte pár souborů, obnovte je do jiné složky a otevřete je. U firemních dat se vyplatí mít to v kalendáři a zapsat, kdy se to naposledy povedlo.
Jak zajistit bezpečnost zálohovaným datům
Pokud máte data uložena na cloudu, máte zajištěno, že se k nim dostanete kdykoliv a odkudkoliv. Další otázkou je však vyřešení jejich bezpečnosti a zamezení přístupu k citlivým informacím někým třetím.
Obraťte se na odborníky společnosti Safetica, kteří vám se zabezpečením vašich dat na cloudu rádi pomůžou.
U firemních záloh přibývá k bezpečnosti ještě povinnost: jakmile jsou v datech osobní údaje zaměstnanců nebo zákazníků, vztahuje se i na zálohy GDPR. V praxi to znamená vědět, kde kopie leží, kdo se k nim dostane, jak dlouho se uchovávají — a umět je po uplynutí té doby smazat, zálohy nevyjímaje.
